Novým ekonomickým trendem posledních let se zdá být takzvaná cirkulární ekonomika. Skutečně dokáže přinést vyšší zisky, snížit náklady, vytvořit nová pracovní místa a ochránit přírodní zdroje?

Zhruba 24 miliard tun oblečení, bot a textilií už nebude v USA každoročně končit na skládkách. Společnost Levy Strauss proti tomu vytáhla do boje, a tak například každý obchod v síti tohoto oděvního giganta přijímá staré oblečení a boty jakékoli značky. Společnost je pak buď sama anebo ve spolupráci s partnery recykluje. Výsledkem je kromě jiného materiál, který se následně používá k izolaci budov.

Trnavská automobilka PSA Group už neposílá žádný odpad z výroby na skládku. Všechno buď zpracuje v podniku anebo přes firmy, které odpad zužitkují. Slovenský Volkswagen zase plánuje snížit ekologickou zátěž produkce aut o 45 procent ve srovnání s rokem 2010. Proto používá recyklované materiály, například hliník pro výrobu karosérií, stará recyklovaná auta při designu nových a podobně.

Zentiva, člen skupiny Sanofi, využije polovinu odpadu ze své výroby, 900 tun za rok, pro další produkci. Na zajímavé spolupráci s výrobcem pneumatik Omni United se domluvil americký výrobce outdoorového oblečení a obuvi Timberland. Projekt spočívá v tom, že pneumatiky, které už dosloužily, jsou recyklovány a použity jako surovina pro výrobu obuvi.

Návrat k selskému rozumu

Výčet by mohl pokračovat. Děje se v ekonomice a ve společnosti obecně něco nového a převratného? Silnými slovy je dobré šetřit. Nicméně se zdá, že cosi zásadního opravdu probíhá, byť je to svým způsobem návrat k praktickému uvažování na základě selského rozumu. Vzhledem k tomu, že lidstvo závratným tempem projídá své zdroje, je to dobrá zpráva. A dobrou zprávou je i to, že principy oběhového či cirkulárního hospodářství, kterými se vyznačuje výše popsané chování firem, dávají rovněž ekonomický smysl.

Firmy zjišťují, že jim takový způsob nakládání se zdroji může přinést značné zisky. Jak na svém webu uvádí Institut cirkulární ekonomiky, francouzské automobilce Renault se podařilo snížit spotřebu energie a vody o 85 procent díky tomu, že začala používat a opravovat staré automobilové díly namísto výroby nových. Díky těmto úsporám materiálu a energie pak Renault mohl zákazníkům nabídnout o 30 až 50 procent levnější produkt stejné kvality.

Spotřebitelé chtějí nakupovat z druhé ruky

Některé firmy jdou při zavádění cirkulace do svých byznys modelů ještě dál. Například francouzská Group SEB, která zastřešuje značky Rowenta, Krups či Tefal, letos představila novou službu pro klienty: garantuje jim opravitelnost zhruba 95 procent svých výrobků po dobu deseti let. Švédská nábytkářská ikona IKEA zase před časem spustila akci Dejte nábytku druhý život. Vykupuje od zákazníků použitý nábytek a za nezvýšenou cenu ho nabídne dalším zájemcům.

Podnikům nahrává fakt, že spotřebitelé jsou, jak se zdá, na vlnu opravování či přeprodávání. Například 70 procent zákazníků ve Velké Británii by rádo své použité hi-tech produkty prodalo a zároveň by jich 55 procent chtělo tyto výrobky nakupovat z druhé ruky. Až 80 procent respondentů je připraveno platit víc za spotřebič, který bude mít delší záruku. V Česku je podle průzkumů až 68 procent lidí ochotno připlatit si za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí.

Dlouhá životnost výrobku navíc pro firmy neznamená vyšší náklady. Expertní studie identifikovaly úspory vyplývajících z konstrukčních změn: větší spolehlivost omezí vracení výrobků kvůli poruchám, což například maloobchodníky a značky ve Velké Británii v současnosti stojí 400 milionů liber každý rok. Cirkulární ekonomika přináší slibný potenciál i na makroekonomické úrovni.

Institut cirkulární ekonomiky v této souvislosti poukazuje na studii McKinsey & Company z roku 2015, která odhaduje, že díky aplikaci principů cirkulární ekonomiky by se Evropská unie, historicky závislá na dovozu surovin z celého světa, mohla nejen vypořádat se svými environmentálními a společenskými problémy, ale zároveň do roku 2030 ušetřit 1,8 bilionu eur.

Katastrofa na obzoru?

Je tedy zřejmé, proč podporovat co nejrychlejší zavádění principů cirkulární ekonomiky. Pokud jde o zmíněné enviromentální a společenské problémy, lidstvo už dnes žije na úkor svých potomků. V roce 2009 dosáhla světová poptávka po komoditách 1,5násobku množství, které je planeta schopna zajistit a obnovit udržitelným tempem. A pokud naše populace poroste tak rychle, jak předpokládají odborníci, pokud v roce 2050 bude po planetě skutečně pobíhat deset miliard lidí, pak globální poptávka dosáhne trojnásobku udržitelné produkce. Netřeba podrobně popisovat, k čemu to může vést. Některé důsledky ostatně můžeme pozorovat už dnes.

Je jistě důležité o problematice mluvit. I proto pořádáme v rámci letošního ročníku celosvětové akce Týden podnikání jako hlavní událost panelovou diskuzi na téma oběhové ekonomiky. Té se 12. listopadu v centru Opero zúčastní přední tuzemští odborníci v této oblasti. Debata bude unikátní v tom, že poskytne informace nejen o potenciálu cirkulární ekonomiky, tedy možných úsporách, výnosech či nových pracovních místech, ale nabídne i konkrétní zkušenosti tuzemských firem s aplikací těchto principů do praxe.

Lukáš Sedláček, autor je zakladatelem a ředitelem European Leadership and Academic Institute (ELAI)

Článek vyšel v deníku E15

Jak vydělat víc, a ještě zachránit planetu was last modified: November 21st, 2018 by Martin Zika