Švédsko a Izrael tvoří špičku z hlediska inovační výkonnosti. Co z nich dělá světové lídry a v čem se můžeme poučit?

Přestože je česká ekonomika velmi stabilní a pravidelně roste, její inovační výkonnost nedosahuje ani průměru Evropské unie. A co hůře, ve srovnání s ním oproti minulým rokům ještě klesla. To znamená, že naše firmy ve srovnání s jinými státy málo stavějí na vysoké přidané hodnotě svých produktů a výrobních postupů.

Světovou špičkou jsou evropské severské státy nebo Izrael. Švédsko je dokonce hodnoceno jako nejvíce inovativní země z celé EU vůbec. Oba zmíněné státy jsou navíc co do počtu obyvatel České republice velmi podobné, proto se srovnání s těmito inovačními lídry nabízí. V čem tedy tkví tajemství jejich úspěchu a hlavně, co se od nich můžeme naučit a odkud získat inspiraci?

Vytáhnout hlavu z krabice

Jisté je, že k inovativnímu Česku neexistuje jediná správná cesta. Když se podíváme na Izrael a Švédsko, vidíme dva rozdílné přístupy. V Izraeli hrají velkou roli vnější okolnosti a naturel Izraelců, Švédsko má zase jasnou vizi a strategii, kterou systémově prosazuje. Nicméně vždy sehrává zásadní roli celospolečenská shoda na důležitosti inovací a role státu v jejich strategické podpoře.

Izrael je pouštní území s nedostatkem vody, které je neustále v bezprostředním ohrožení válečným konfliktem. Vliv těchto vnějších okolností podporuje dravost, ochotu riskovat, myšlení mimo zaběhnuté hranice, a nutí Izraelce nacházet nová a lepší řešení v odpovědi na problémy, se kterými se země potýká. Političtí lídři dlouhodobě dávají výzkumu a vývoji velkou prioritu. Známý je například výrok izraelského státníka Šimona Perese, který prohlásil, že „velikost Izraele nemá být měřena v kilometrech čtverečních, ale počtem vědců na kilometr čtvereční“. A tento přístup se vyplácí.

Izrael se honosí dvanácti nositeli Nobelovy ceny. Na jeho území vznikl například USB disk, komunikační platforma ICQ nebo cherry rajčata. V tomto kontextu by se mohlo zdát překvapivé, že ve srovnávacích průzkumech celosvětových testů dosažených znalostí se izraelští školáci umisťují daleko za svými vrstevníky z jiných zemí, které jsou špičkou v inovacích, jako Korejská republika, Japonsko nebo Švýcarsko. Izraelské děti se však kromě standardizovaných znalostí také učí, jak co nejlépe zúročit vlastní talent, být iniciativní, klást otázky a řešit problémy novým způsobem za využití vědomostí, které mají. A to jsou ve světě inovačního podnikání a jedny z nejvíce ceněných vlastností.

Izraelská společnost si totiž obecně velmi cení již zmíněného myšlení mimo zaběhnuté hranice a schopnosti překračovat vlastní limity. V zemi existuje hned několik mimoškolních programů, kde se talentované děti kromě specifických technických znalostí například v oblasti počítačových věd zdokonalují i ve výše zmíněných dovednostech. Stejně tak důležitou roli plní stát. Je zásadním hráčem v oblasti podpory inovací v podnikání a díky dostupnosti rizikového kapitálu a finančním subvencím technologického transferu v nejranějších fázích podnikání představuje důležitý inovační inkubátor.

Inovace jako strategická priorita

Co se týče Švédska, v porovnání s Izraelem je jeho model více strukturovaný. Veřejné vzdělávací instituce systematicky podporují matematickou a digitální gramotnost žáků a také kvalifikaci učitelů tyto znalosti dětem předat. Stát sponzoruje programy na podporu zájmu dětí o vědu a technologie a poskytuje speciální granty veřejným školám určené na zkvalitnění výuky matematiky a dalších vědecko-technických předmětů.

Švédsko rovněž klade velký důraz na propojení různých sektorů společnosti, které hrají v oblasti vývoje a inovací zásadní roli, a také na správnou komunikaci mezi nimi. Švédské inovace tedy do značné míry stojí na efektivním propojení státu, byznysu a akademické sféry. Je to právě desítka nejlepších švédských univerzit, kdo produkuje téměř veškerý výzkum a vývoj v zemi. Univerzity jsou také velmi silné v oblasti aplikovaného výzkumu. Proto je Švédsko skvělým příkladem toho, jak veřejné výzkumné instituce umějí efektivně reagovat na potřeby regionálního byznysu prostřednictvím smluvního výzkumu.

Švédsko i Izrael dávají inovacím velkou strategickou prioritu, přičemž důležitou roli v podpoře inovačního ekosystému plní stát. Důraz na rozvoj znalostní ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou je ve společnosti kladen už od školních let a tato investice do vzdělávání se bohatě vyplácí. I my bychom měli vnést do našeho vzdělávacího systému více inovací, podporovat výuku technických oborů a motivovat děti k zájmu o vědu a inovace. Bez jasné strategie a podpory této oblasti na straně státu a promyšleného zakomponování inovací do vzdělávacího systému to ale nepůjde.

Lukáš Sedláček, ředitel European Leadership and Academic Institute (ELAI)

Článek vyšel na portálu iHned.cz

Proč zrovna v Izraeli vymysleli USB disk, ICQ a cherry rajčata was last modified: April 30th, 2018 by Martin Zika